Pražení kávy


Káva původně nevypadá ani nevoní jako to hnědé zrnko, na které je většina z vás zvyklá. Surová káva se vyskytuje ve formě zelené kávové třešně na keři. Tato kávová třešeň se stává výchozí surovinou pro pražení. Je tvrdá a postrádá pro praženou kávu typickou chuť a vůni. Během procesu pražení se mění fyzikální a chemické vlastnosti kávového zrna. Některé látky zůstávají v kávě zachovány, jiné se vlivem tepla mění nebo ztrácí.

Kávové plody jsou obaleny ve slupce. Pěstitelé je dostanou ze slupky pomocí dvou možných metod. Jednou z nich je přirozená metoda, kdy se plody nechají přirozeně uschnout na keři nebo na zemi. Druhou metodou je proplachování a následné sušení. Samotný proces pražení potom nastává až v pražírně a zahrnuje několik úrovní.

1.    Fáze schnutí

Kávová zrna se nechají vysychat za vysoké teploty 165 stupňů celsia. V rámci tohoto procesu jsou plody zbavovány vlhkosti až do okamžiku prvního prasknutí.

2.    Světlé pražení

Skořicové pražení probíhá při 196 stupních. Zrnka si uchovávají vysokou míru kyselosti. Při novoanglickém pražení dochází k lehkému nerovnoměrnému zhnědnutí zrn. Káva si udržuje svou kávovou chuť a vysokou kyselost.

 3.    Střední pražení

Americké pražení probíhá při 210 stupních. Káva si zachovává svůj původní chuťový profil. City Roast pražení probíhá při 219 stupních. Barva kávových zrn je středně hnědá. Je cítit chuť pražení, zároveň si však káva zachovává svou původní chuť.

4.    Tmavé pražení

Tato úroveň zahrnuje pražení při teplotách od 225 do 250 stupňů celsia. Jedná se o nejčastější úpravu běžné kávy. Kávová zrna dojdou ke druhému prasknutí. Na povrchu se objevuje olejový povlak. Čím vyšší teplota, tím tmavší zrno s výraznější chutí, která přebíjí původní chuť kávy. Také se snižuje kyselost.

Káva prochází velmi delikátním procesem. Pražič musí zohlednit mnoho faktorů. Výsledná káva by neměla být ani podpražená ani příliš přepražená.

Komentáře